středa 25. března 2015

VEDLEJŠÍ VĚTY (die Nebensätze)



VEDLEJŠÍ VĚTY (die Nebensätze)


II) Některé druhy vět vedlejších:

a)    vedlejší věty příčinné /důvodové/ (Kausalsätze)

Tyto vedlejší věty jsou uvozeny spojkou „weil“ (protože). Ve vedlejší větě je dán najevo důvod, proč konáme činnost, vyjádřenou ve větě hlavní.

Příklad: Ich lerne viel, weil wir morgen eine Kontrollarbeit schreiben.

             (Učím se hodně, protože zítra píšeme prověrku.)

b)   vedlejší věty s dass (podmětné, předmětné, přívlastkové)

V těchto větách se používá spojka „dass“ (že). Přesný druh věty určíme podle toho, na který větný člen věty hlavní se váže věta vedlejší.

Příklad: Er hat gesagt, dass er um 20 Uhr kommt. (Petr řekl, že přijde ve 20 hodin.)

c)    vedlejší věty přípustkové (Konzessivsätze)

Věty přípustkové jsou uvozeny většinou spojkou „obwohl“ (ačkoliv). Možné spojky jsou i „obzwar“ nebo „obgleich“

Příklad: Wir machen einen Spaziergang, obwohl es draußen regnet.

              (Jdeme na procházku ačkoliv venku prší.)

d)   vedlejší věty časové (Temporalsätze)

Vedlejší věty časové jsou uvozeny spojkami „als“ a „wenn“ (jakmile, když).

Rozdíl v použití těchto spojek: „wenn“ uvozuje vedlejší větu s přítomným dějem, „als“ uvozuje děj minulý.

Příklad: Als ich nach Hause gekommen war, habe ich aufgeräumt.

              (Jakmile jsem přišel domů, uklidil jsem.)

POZOR!: v těchto souvětích se často užívá času předminulého (Plusquamperfektum) a to z důvodu časové souslednosti, kdy jsou dány najevo dva jevy minulé (např. v uvedené větě).

e)    vedlejší věty vztažné

Jsou uvozeny vztažným zájmenem v určitém pádu.

Příklad: Kennst du die Frau, die dort steht? (Znáš tu paní, která tam stojí?)

              Der Mann, der da sitzt, ist mein Onkel. (Ten pán, který tu sedí, je můj strýc.)

f)     vedlejší věty podmínkové (Konditionalsätze)

Jsou uvozeny spojkou „wenn“ nebo „falls“ (když). Ačkoliv mají spojky podobný význam jako v případě vět časových, neurčují zde čas, nýbrž podmínku, za jaké se děje činnost uvedená ve větě hlavní.

Příklad: Was machst du, wenn du krank bist? (Co děláš, když jsi nemocný?)

g)    vedlejší věty účelové (Finalsätze)

Tyto vedlejší věty jsou uvozeny spojkou „damit“ (aby). V případě, že se nám ve větě hlavní i vedlejší shoduje podmět, lze užít i vazby „um – zu“, kdy věta vedlejší začíná částí „um“ a část „zu“ se používá před závěrečným slovesem, event. mezi odlučitelnou předponou a kořenem tohoto slovesa.

Příklad: Komm her, damit du besser siehst! (Pojď blíž, abys lépe viděl!)

              Komm her, um besser zu sehen! (Pojď blíž, abys lépe viděl!)

h)   nepřímé otázky

Jedná se o souvětí, kdy je vedlejší věta tvořena otázkou. Velmi často se používá spojka „ob“ (zda).

Příklad: Bist du zufrieden? → Sag mir, ob du zufriden bist. (Jsi spokojen? → Řekni mi, zda jsi spokojen.)

              Was machst du? → Er fragt, was du machst. (Co děláš? → Ptá se, co děláš.)

http://nemeckagramatika.wz.cz/vedlejsivety.htm 

Žádné komentáře:

Okomentovat